Leden 2025: O stroji na nápady
Eddie Shleyner z VeryGoodCopy má Studnu – vymakaný systém, jak měnit prchavé myšlenky v publikovatelný obsah. Mrknu na to. Navrch: chytrá recyklace newsletterů a jak zábavné podcasty mění politiku.
Stroj na nápady Eddieho Shleynera
Copywriter Eddie Shleyner, autor knihy, blogu i newsletteru VeryGoodCopy (se zhruba 80 tisíci odběrateli), má skvělý systém pro práci s nápady. V lednu jsem se trochu ponořil do toho, jak to dělá – a tady to máte, protože něco podobného by se vám mohlo taky hodit. Oceňuju, že jeho metoda, které říká The Well (Studna), není jen další přehlídkou toho, jak pracovat s nějakou organizační apkou – je to spíš detailní návod, jak měnit náhodné myšlenky a záblesky inspirace v publikovatelný obsah.
Co je zajímavé – Eddie nezačínal jako guru copywritingu. Kdepak, jeho Studna se zrodila úplně obyčejně: jako sdílený Google dokument, kam si psal poznámky o řemesle, když nastoupil do své vůbec první copywriterské práce. Z téhle skromné digitální zahrádky časem vyrostl celý ekosystém VeryGoodCopy.
Dobrá posedlost
Představte si, že jste v kině, děj na plátně zrovna vrcholí, ale chlápek před vámi se najednou sebere a odejde. A ne, nepotřebuje na záchod – jen ho napadla myšlenka, kterou si musí okamžitě zapsat. Ten chlápek je Eddie. Přesně takhle pracuje – jakmile přijde nápad, všechno přeruší, aby ho zachytil.
Zní to jako posedlost? Nejspíš to fakt posedlost je, ale dobrá. Nápady jsou zatraceně prchavé – buď je zachytíte hned, nebo jsou fuč. Proto s sebou prakticky všude nosím „papírový tablet“ reMarkable, a když ho s sebou nemám, diktuju si myšlenky aspoň do mobilu.
Ale pak už s tím nepracuju tak dobře jako Eddie Shleyner.
Jak to dělá? Všechny své poznámky sype na Google Disk do složky Studna – každý nápad dostane vlastní dokument. V něm najdete výrazný nadpis, který doslova křičí 30bodovým písmem – není to jen pro efekt, pomáhá mu to rychle se zorientovat, když prohlíží desítky postřehů. Pod nadpisem pak Eddie rozvine myšlenku 11bodovým písmem.
K tomu přidá historku, která to celé ilustruje, protože ví, že pak si to čtenáři lépe zapamatují. Nakonec doplní kontext a poznámky v odrážkách pro pozdější rozpracování.
A ještě jeden detail – u každého nápadu si poznačí taky přibližný počet slov, aby mohl lépe plánovat, jak velký článek by z nápadu mohl vzniknout.
Jak to třeba může vypadat?
Aktivní lov na nápady
Dobře víte, že zapisování poznámek miluju, protože díky němu nemusíte čekat na inspiraci, ale máte hned po ruce mraky nápadů, které můžete rozepsat. Jenže jenom sbírat nápady nestačí, potřebujete s nimi taky aktivně pracovat – Eddie na to má pár osvědčených triků:
Mentální tetris. Vytvoří si dva sloupce – do jednoho napíše, co prodává nebo o čem píše, do druhého nasází padesát různých položek (od jmen lidí přes názvy filmů až třeba po přirovnání, prakticky cokoliv). A když se mu nedaří vymyslet padesát věcí, nechá si je vygenerovat (používá k tomu RandomWordGenerator.com). Pak mezi těmi dvěma sloupci hledá neobvyklá spojení – je to jako skládat puzzle, kde vás může překvapit každý dílek.
Zvědavý idiot. Eddie se místo toho, aby se tvářil jako expert, zkouší dívat na věci čerstvýma očima – jako by je viděl poprvé a vůbec je nechápal. To mu pomáhá objevovat nové úhly pohledu. Takové, které by mu jako „expertovi“ možná unikly.
Procházky bez technologií. Jo, nemůžu souhlasit víc – jsem velký fanda procházek bez podcastů nebo hudebních playlistů v uších. Jen vy a vaše myšlenky. Po prvních zahřívacích stovkách metrů se mozek rozjede do vyšších obrátek a začínají se dít věci – čistá hlava vždycky přináší nápady.
Od nápadu k publikaci
Eddie taky pravidelně prochází svou Studnu a ptá se: „Mám z tohohle nápadu pořád stejné mrazení v zádech nebo potěšení jako ve chvíli, kdy jsem si ho zapsal?“ Pokud o nápadu přemýšlí i několik dní po zapsání, je to signál, že stojí za rozpracování.
Pak přichází na řadu inkubační fáze – napíše první verzi a nechá ji uležet. Může to být pár dní, ale klidně i déle. Když se k textu vrátí s čerstvou hlavou, může objevit novou perspektivu nebo vylepšení.
Přitom ale Eddie využívá svou Studnu dost flexibilně. Klidně spojí několik podobných nápadů do jednoho většího článku. Nebo naopak jeden silný koncept rozdělí do série menších textů. Díky jasné struktuře každého zápisu dokáže rychle posoudit, které nápady by mohly fungovat společně.
A hlavně – svou Studnu pravidelně udržuje. Prochází starší nápady, aktualizuje je, někdy vyřazuje ty, které už jsou mimo. Je to jako péče o zahradu – občas musíte něco vytrhat, aby měly lepší nápady prostor růst a plevel je neutlačoval.
Proč to celé funguje
1. Okamžité zachycení nápadu – žádná myšlenka se neztratí
2. Jasná struktura – v každém zápisu je všechno podstatné
3. Pravidelná péče – systém žije a vyvíjí se
Když vidíte Eddieho systém pro práci s nápady, dojde vám, že jeho 80 tisíc odběratelů newsletteru není výsledkem náhody nebo štěstí.
Myslím, že každý obsahový tvůrce by měl mít vlastní Studnu – zvlášť když na ni máme tak dobrý návod. Klidně si ji přizpůsobte podle sebe, protože funkční systém na nápady je jako padnoucí obuv – když jsou boty jenom hezké, ale přitom vás strašlivě tlačí, daleko v nich nedojdete.
P. S.: Zaujalo mě taky, že Eddie si bere dva až tři měsíce volna ročně – předchází tak vyhoření a zároveň ten čas využívá k přemýšlení o větších projektech (podobně jako Michelle Losekoot a její sabatikly).
Inboxmánie
Každý měsíc představuju fajn newslettery. České i zahraniční.
1. Lyrics of Livin’. Od začátku roku má newsletter i herec Matthew McConaughey. Ve schránce ho najdete každý týden a jestli vás bavila jeho kniha Životem na zelenou, tak vás nejspíš budou bavit i tyhle pětiminutové jednohubky. Mimochodem, McConaughey si přes čtyřicet let píše deník, takže má spoustu postřehů, ze kterých může čerpat.
2. Eliška Martynková. S Eliškou natáčíme Tvůrcast a dobře vím, že cokoliv okolo videí má v malíčku. Její týdenní videotipy jsou krátké, dobře stravitelné a můžou vás posunout dál. Doporučuju!
Rychlý newsletterový tip
Když máte dobrý obsah, můžete ho recyklovat a usnadnit si život – je to chytrá strategie.
Proč?
Šetříte čas a energii
Neplýtváte nápady (je to udržitelnější)
Vytěžíte maximum z každé myšlenky
Oslovíte širší publikum
🔴 ŠPATNĚ: „Musím pro každý newsletter vymyslet úplně nové téma.“
Proč? Nejspíš přehlížíte skvělý obsah, který už máte.
🟢 DOBŘE: „Vezmu příspěvek ze socek a udělám z něj článek do newsletteru.“
Proč? Prověřený obsah by měl dostat větší prostor.
Jak na to můžete jít?
1. Úspěšný post na LinkedInu → základ článku pro newsletter
2. Blogový článek → newsletterová série
3. Podcastová epizoda → přepis do e-mailu
4. Otázky z workshopu → zásobník témat pro newslettery
Stejně tak platí, že i newslettery, které se čtenářům líbily, můžete přetavit do dalších formátů. Třeba do on-line kurzu, workshopu nebo přednášky na konferenci.
Nejde o to chrlit více obsahu, ale promyšleně využít to nejlepší, co už máte.
Moje dřívější tipy:
🔥Jak dneska psát, aby to fakt četli
Psát pro lidi v době, kdy jsou zaplavení informacemi, bojují s neustálým vyrušováním a permanentně ztrácí pozornost, je úplně nová dovednost. Nikdo nás ji nikdy neučil. Až doteď. Spojil jsem síly s Daliborem Behúnem (spoluautorem knihy Pište čtivě a srozumitelně) a dali jsme dokupy veřejný workshop Umění efektivního psaní pro zaneprázdněné čtenáře. Potkáme se 19. března živě v Praze a úplně změníme váš pohled na to, jak dneska psát. Bude to našlapané – daty, praktickými příklady, cvičeními, zlepšováky.
Zaznělo v Tvůrcastu
Nové díly Tvůrcastu, podcastu pro obsahové tvůrce, vycházejí každé pondělí ráno. Zadarmo je jen každá druhá epizoda, všechny si můžou poslechnout podporovatelé a členové naší on-line komunity na Discordu (měsíční předplatné stojí 129 korun – když zaplatíte za celý rok najednou, je to 103 korun – získáte přitom know-how za tisíce).
Jaká témata jsem probíral v lednových dílech Tvůrcastu?
110. díl: Kreativní fitko – jak můžete zamakat na svých nápadech
Bojíte se, že vám dojdou nápady pro podcast, newsletter nebo blog? Kreativita není omezený zdroj, ale sval, který se dá trénovat. Proberu Altucherovu metodu 10 nápadů denně, 3 praktická cvičení pro posílení kreativity a další tipy.
111. díl: Nehoňte trendy. HOKNA vám pomůže k obsahu, který vydrží roky
Jak na evergreenový obsah? Mám pro vás zlepšovák – vlastní, ryze tvůrcastový framework, který můžete používat jako pomůcku. Pojmenoval jsem ho HOKNA, což v brněnském hantecu znamená práce. Protože evergreenový obsah by měla být fakt poctivá obsahová hokna.
▶️ Přehrát epizodu (jen pro podporovatele – za 129 Kč měsíčně)
112. díl: 17 úděsných pravd ze života obsahových tvůrců
V odlehčené epizodě odhaluju 17 univerzálních pravd o tvorbě obsahu, které vás možná překvapí, ale hlavně vám ukážou, že v tom nejste sami. Od Schrödingerova draftu přes paradox sociálních sítí až po obsahový masochismus.
113. díl: Jak na zkrocení vnitřního kritika
Vnitřní kritik je hajzlík – dokáže vyvolat tak nepříjemný pocit, že když se podíváte na rozpracovaný článek nebo scénář, máte chuť to celé smazat a začít znovu. Jak si ho ochočit?
▶️ Přehrát epizodu (jen pro podporovatele – za 129 Kč měsíčně)
✨ Už máte „řidičák na e-mail“? Kupte si můj videokurz Mistrovství e-mailu:
Když se ze zábavných podcastů stane politická zbraň
Představte si, že si pustíte podcast o bojových sportech a debata se po chvíli stočí k imigrační politice. Takhle nějak to vypadalo před loňskými prezidentskými volbami ve Spojených státech. V Bloombergu prozkoumali přes 2000 videí od devíti předních amerických podcasterů a youtuberů a zjistili, že:
37 % nejsledovanějších videí zmiňovalo volby
Třetina videí se věnovala válce nebo transgenderu
Každé čtvrté video řešilo vakcíny, imigraci nebo ekonomiku
Analytici Bloombergu uvedli, že ve světě Joe Rogana, Theo Vona nebo Logana Paula se povídáním o vesmíru, sportu a životním stylu začala (ne)nápadně proplétat politika – často v podobě konzervativních myšlenek o krizi Ameriky nebo o genderové politice, která se prý vymkla kontrole.
Formát několikahodinových rozhovorů dovoluje, aby se myšlenky rozvinuly postupně a nenásilně, v pohodové atmosféře. Posluchači si tak politické názory „užívali“ delší dobu, navrch v kontextu témat, která je zajímají. A převážně mužské publikum, které tvoří 80 procent sledujících, opravdu velmi pozorně poslouchalo. Navíc čím byly volby blíž, tím víc bylo hostů a témat spojených s politikou.
Proč to fungovalo?
Tvůrci mluví jazykem mladých mužů
Nabízejí odpovědi v době nejistoty
Když Donald Trump dorazil k Roganovi, objevil se tam, kde jeho potenciální voliči už trávili čas
Více než polovina mužů pod 30 let dala svůj hlas Trumpovi. A částečně tomu napomohla i proměna podcastů a YouTubu v novou politickou arénu. Hranice mezi zábavou a politikou se za mořem rozvolnila – teď jsem zvědavý, jestli a jak se to propíše do letošní předvolební kampaně u nás.
Co mě cvrnklo do nosu
📨 Připravte si e-mailovou kápézetku. Na blogu Na volné noze jsem sesumíroval tři zlatá pravidla pro e-maily, které nikdy neminou cíl. Je to taková krabička poslední záchrany pro všechny, kdo dennodenně posílají e-maily. Ta pravidla zní: Přestaňte improvizovat, Pište pro druhé, Méně je více. Pomůžou vám položit základy systému pro psaní e-mailů.
🍋 Jak poznáte, že je váš obsah zdravý? Alice Lemée přišla s jednoduchým konceptem, který může sloužit jako rychlý test. Píše o vitamínech a minerálech pro dobrý obsah. Jakých? Vitamín A (aha moment) otevírá čtenáři nové obzory („Tohle mě nikdy nenapadlo.“), vitamín C (clarity, tedy srozumitelnost) znamená, že dokážete vysvětlit i složité věci („Konečně tomu rozumím.“), vitamín D (delight, tedy potěšení) přináší lidem radost („Hehe, to je zábavné.“), železo (iron) má prohlubovat inteligenci („Zase jsem o něco chytřejší.“) a B-komplex je něco jako nálož pravdy („Čekal jsem, až to někdo řekne.“).
✍️ 60 sekund pro lepší soustředění. Chcete zlepšit své soustředění před psaním? Najděte si klidné místo, zvolte si pevný bod a na jednu minutu se na něj zaměřte. Nemyslete přitom na nic konkrétního. Tohle jednoduché cvičení prý pomáhá mozek naladit na soustředěnou práci. Můžete to dělat před psaním i v jeho průběhu – vlastně kdykoliv potřebujete obnovit koncentraci. Vyzkoušíte?
🍿 Co se taky dá udělat s nejhorší recenzí kariéry. Původního Blade Runnera znáte, ne? Tenhle biják, který měl premiéru v létě 1982, dneska považujeme za jedno z nejvlivnějších sci-fi všech dob, ovšem reakce kritiků byly smíšené. A jedna z recenzí, od Pauliny Kael, byla zničující – když si ji režisér Ridley Scott přečetl, označil ji za „čtyřstránkovou destrukci“. Ale hádejte, co udělal? Zarámoval si ji a pověsil na stěnu kanceláře. Ne jako pomník hořkosti, spíš jako připomínku, aby zůstal pokorný, a taky jako motivaci k tomu, aby pokračoval. „Když je kritika dobrá, můžete být nafoukaní. Když je špatná, úplně vás to ochromí,“ řekl v podcastu Director’s Cut a doplnil: „Naučilo mě to, že existuje pouze jeden kritik, který něco znamená – a tím jste vy sami.“ Z jeho příběhu je zřejmé, že kritika bolí v každém věku, bez ohledu na to, kam až jste to v kariéře dotáhli. Je normální, když vás negativní ohlasy zasáhnou – imunní není nikdo. Ridley Scott kvůli Paulině Kael dokonce úplně přestal číst recenze a soustředil se jen na svou práci, ne na její hodnocení. Možná i díky tomu točí dodnes, v 87 letech, a na kontě má další filmové hity jako Vetřelce nebo Gladiátora.
💩 Nejdřív sežrat hovno, pak radit. „Pokaždé, když chci lidem něco kázat, musím to nejdřív uvést příběhem, ve kterém sežeru hovno, aby to strávili. Pak přežijí, když jim řeknu: ‚A tady je to poučení, které jsem si z toho vzal.‘,“ řekl herec Matthew McConaughey v podcastu 2 Bears, 1 Cave. Fajn způsob, jak sdílet rady a zkušenosti – takže: 1. Odhalte vlastní selhání. 2. Až když ukážete zranitelnost, pak teprve vybalte rady. 3. Zvýšili jste šanci, že to publikum přijme.
⚒️ Úder fosilních mouder. V lednu jsme chtěli s Romanem Věžníkem vylisovat tři audiobrikety Fosilního paliva, ale do nové těžby nám hodila vidle viróza, a tak můžu nabídnout jen dva díly z předchozího dolování – o složeném úročení a jak se zbavit perfekcionismu.
🇺🇦 Pomáhejte Ukrajině. Najděte svůj způsob, díky!