Říjen 2021: Přes e-maily k milionům
Říjen 2021: Přes e-maily k milionům
Americký komik Kevin Hart začínal v malých klubech. Vždycky pečlivě posbíral od diváků e-maily a při příští štaci už je oslovoval napřímo. I díky tomu vybudoval vlastní mediální impérium.
Přemýšlejte jako Kevin Hart (a ani nemusíte být tak vtipní)
Máte rádi amerického stand-up komika Kevina Harta? Je to přesně ten typ komika, kterého budete buď milovat, nebo nenávidět. Osobně pro něj mám slabost – teď už nejen proto, že je zábavný, ale zároveň ho obdivuju jako výborného podnikatele a marketéra. Tuto jeho stránku jsem dlouho neznal, objevil jsem ji až nedávno díky dennímu newsletteru Joshe Spectora a začal se o ni blíže zajímat.
Když Kevin Hart začínal, věděl, že nutně potřebuje publikum. Takže ho začal budovat. Šel na to jednoduše – při svých vystoupeních dával na stoly v klubu vizitky se vzkazem: „Kevin Hart potřebuje vědět, kdo jste.“ A lidé mu na nich nechávali svůj e-mail. Po vystoupení všechny vizitky posbíral a jeho asistentka pak e-maily setřídila podle měst – jakmile se tam chystal na další show, už mohl své diváky oslovit napřímo.
Dělal to tak dlouhé roky. A výsledek? Dokázal vyprodat každé představení. Ale pozor – řeč není o několika stovkách lístků. Když v roce 2018 vyjel na komediální turné, prodal přes milion vstupenek. Dnes už má kromě nadité e-mailové databáze miliony sledujících na sociálních sítích, patří k áčkovým celebritám a jeho byznys funguje jako dobře promazaný stroj. Vždycky to tak ale nebylo, a kdyby nezačal sbírat e-maily, třeba by se to nestalo nikdy.
Fanoušci přinášejí tvůrcům sílu. A spousta fanoušků přináší velkou sílu. Kevin Hart si díky nim může dojednat lepší podmínky s majiteli klubů, kde vystupuje. Díky ohromné hordě fanoušků za zády si navíc prohodil role s Hollywoodem – nemusí žadonit u jeho bran, filmová studia naopak ťukají na jeho dveře. Kromě toho má vlastní produkční tým s 12 scénáristy na plný úvazek, a když chcete točit film s Kevinem Hartem, musí ho jeho společnost produkovat.
A co se mi líbí ze všeho nejvíc, to je přístup k fanouškům. Nikdy je nebral jako samozřejmost. Sám ostatně píše: „Miluju všechny své fanoušky.“ Nekecá. V jeho případě to není jednosměrná komunikace – naopak, reaguje na ně, otevřeně s nimi sdílí velký kus svého života, a to včetně těžkých chvilek. Čas od času je pak požádá, aby se koukli na jeho nejnovější film nebo se šli podívat na jeho show. Jdou a pomůžou mu k desítkám milionů dolarů ročně.
Pro mě je to úžasný důkaz toho, co dokáže vybudovat jeden člověk. S jednou e-mailovou databází.
Můžete něco z toho napodobit? Popřemýšlejte.
Co mě cvrnklo do nosu
💡 281 tipů pro autory. Uff. Matt Rudnitsky deset let sbíral moudra o psaní. Asi fungují, protože i díky nim napsal dvě knihy. Takže si je můžete všechny prosvištět na jednom místě – ale bacha, je to fakt darda. Těch tipů je 281. Osobně se mi líbí třeba postřeh Tiaga Forteho: „Poznámky se mají používat, ne hromadit. Každý den vymažu téměř tolik poznámek, kolik jich vytvořím.“ Trefná je i hláška: „Nesnažte se znít zajímavě. Prostě jen buďte upřímní.“ A taky: „Nesnažte se působit jako odborníci. Nepoučujte. Spojujte.“ (Jak napsala Mary Karr v Umění memoárů, „cílem není mluvit s objektivní autoritou, ale se subjektivní zvědavostí“.) A ještě: „Před publikováním přečtěte svůj text nahlas. Zní to, jako byste to opravdu říkali vy?“ Dostala mě rada, abyste se před psaním dobře naladili – Matt to dělá tak, že se často dívá na komedie. (Někdy vyzkouším.) Pro každého, kdo jde s kůží na trh, se hodí tip: „Je lepší mít 1000 nadšených fanoušků a 10 000 hejtrů než 50 000 vlažných čtenářů.“ (Pro připomenutí – skutečný fanoušek je ten, který si koupí cokoliv, co mu nabídnete.) Nebo: „Existují dva typy lidí – kritici a tvůrci. Buďte tvůrci.“ (Odjakživa bylo snazší něco zkritizovat než to vytvořit. Ale přece nechcete jít tou snadnější cestou, že ne?) Další perly už si najděte sami – jen si k tomu nejdřív uvařte kýbl kafe.
🤩 Hezky pěkně! Automatická odpověď při nepřítomnosti v kanceláři nemusí být suchá jako troud. Můžete jí dát i trochu šťávy. Třeba jako Anne-Laure Le Cunff.
📚 Můj nový filtr na knihy. Nedávno jsem si povídal s Ondrou Ilinčevem (rozhovor s ním najdete v listopadovém vydání Newsletterů). Mimo jiné řekl: „Většina knih by měla být články. Většina článků by měla být tvíty. A většina tvítů by neměla existovat.“ Od té doby to používám jako filtr na doporučované knížky. Ptám se: „Vejde se to, co ses dozvěděl(a), na jednu A4?“ Neříkám, že po takové knize pak nesáhnu, ale jsem mnohem opatrnější. Přece jen – přinejlepším mi zbývá ještě necelých 15 000 dnů. Tik tak.
💪 Jak dosáhnout toho, co opravdu chcete? Sepište si 25 svých hlavních cílů. Pak projděte celý seznam a zakroužkujte 5 nejdůležitějších. Vzniknou vám dva seznamy – na pěti zakroužkovaných cílech začněte okamžitě pracovat. Těm zbylým dvaceti se za každou cenu vyhněte, protože odvádějí pozornost od toho, co skutečně chcete. Tak to alespoň podle Jamese Cleara radí Warren Buffett. „Zbavit se věcí, na kterých vám záleží, je těžké,“ píše Clear. „Jenže trávit čas vedlejšími prioritami je přesně ten důvod, proč máte dvacet nedokončených projektů místo pěti dokončených.“
🐘 Snězte mamuta. Dobrou chuť! „Okolí každého inboxu okupují temné síly, které jakmile do něj začnete vkládat věci, začnou hladově přitahovat další,“ píše o problému přetékajícího inboxu Eliška Šestáková. A protože nezná nikoho (a já taky ne), kdo by se s PPI nikdy nepotkal, tahá z rukávu tipy, jak mu předcházet a jak ho léčit, pokud vás už infikoval.
🍄 Rostou jako houby po dešti. Stripe je platební brána, přes kterou mohou lidé na různých platformách zpeněžit to, co tvoří. A právě Stripe se teď mrkl na zoubek tomu, jak to vypadá s ekonomikou tvůrců. Své závěry poskládal z dat z 50 vybraných platforem (nejde tedy o komplexní přehled) a zjistil, že v koronavirovém roce 2020 sice došlo ke skokovému nárůstu tvůrců, ale jejich počet rostl už dřív. A nijak se nezastavil ani letos – meziročně jich přibylo 48 %. Celkem je do zmíněných 50 platforem zapojeno okolo 668 tisíc tvůrců, kteří podle odhadů do konce letošního roku vydělají přes 10 miliard dolarů. Nejúspěšnější z nich jsou ti, kteří se věnují vzdělávání – a prodávají on-line kurzy. Stripe ve zprávě zmiňuje i Česko, které s 270 % patří na špici zemí s nejrychlejším meziročním nárůstem nových tvůrců (procento je to sice hezké, ale růst z nízké základny je vždycky efektní). V absolutních číslech je tvůrců pořád docela malý drobek – i kdyby zůstalo tempo růstu na indexovaných platformách stejné, za pět let jich bude „jen“ něco přes 15,5 milionu. Na druhou stranu – stabilní meziroční růst může značit, že nejde o bublinu, která brzy splaskne. A navíc – ještě nikdy v historii nebylo k dispozici tolik nástrojů pro tvůrce jako teď. Tak třeba nás budoucnost překvapí.
🛠 Vercajk pro tvůrce. Když už byla řeč o tom, kolik nástrojů dnes mají tvůrci k dispozici, tak mrkněte na tuhle dokonale vybavenou dílnu. Můžete se v ní přehrabovat dny, týdny, měsíce. (A pokud nechcete ztratit přehled, přihlaste se k jejich měsíčnímu newsletteru.)
😮 Překvapte je. Derek Sivers radí těm, kteří se chystají na veřejné vystoupení: „Vyškrtněte všechno, co není překvapivé.“ Pokud nejsou překvapení, říká, pak to, co jste jim řekli, jen zapadá do toho, co už vědí – a nic se nezměnilo, nedostali žádný nový pohled na věc, jen další kupu informací. Toto pravidlo se dá použít na vše, co tvoříte.
💥 P. S.: Abych nezapomněl, tady máte odkaz. Vláďa Vaněček píše na blogu, v čem je síla prokliku v P. S. Pokud přemýšlíte, jak přimět adresáty newsletteru, aby na něco klikli, přečtěte si to. Osobně používám P. S. s odkazy docela často a rád. Nijak zvlášť to neměřím, ale Vláďa má pár zajímavých čísel, která vás možná překvapí.
✋ Vybírejte si své bitvy. „Nejlepší hodiny dne věnujte největším příležitostem, ne největším problémům,“ stálo v jednom z newsletterů Farnam Street. To je přesné. Už je to pár měsíců, co nezačínám den hašením problémů v e-mailu, abych pak kvůli tomu nestrávil zbytek dne v reaktivním módu. Místo toho se zaměřuju na příležitosti a přistupuju k nim jako žonglér – snažím se jednoduše udržet všechny míčky ve vzduchu. Jinými slovy – každý den se snažím udělat aspoň jeden krok k tomu, abych příležitost nakonec dotáhl do cíle.
⭐ Další eso v síti Substacku. V minulých Newsletterech byla řeč o tom, že Salman Rushdie píše knihu na pokračování na Substacku. Ale není v tom sám, jak mě upozornil Václav Hrnčíř (díky!). Novou knihu tvoří na Substacku i autor Klubu rváčů Chuck Palahniuk. Jeho šestnáctý román se jmenuje Zelenější pastviny a díly už zvolna přibývají (celkem jich má být 52, prvních pár je k přečtení zdarma).
📻 Znáte Z doslechu? To je newsletter, jehož tvůrci z agentury Hi-lights slibují, že každé pondělí shrnou to nejzajímavější, co v uplynulém týdnu zaznělo v českých podcastech. Je fajn, že se do toho někdo pouští, protože podcastů je tolik, že je nemožné všechny sledovat. A navíc každý den vznikají tři nové, jak připomíná Dan Tržil. Měli byste ale vědět, že Z doslechu sleduje jen kousek trhu – ze stovek podcastů „slyší“ pár desítek. Pokud vás ale baví politická nebo byznysová témata, mohl by se vám newsletter líbit.
🤘 E-mailing is not dead. Píše Terka Valentová v newsletteru od Holek z marketingu. Svatá pravda.
✉️ Nový newsletter každý den. Před pár dny jsem objevil projekt The Sample a teprve teď jsem se dostal k tomu, abych ho vyzkoušel. Ale rovnou se s vámi o něj podělím. O co jde? Můžete díky němu objevit nové newslettery, protože vám každý den přepošle vydání newsletteru vybraného podle vašich zájmů (občas sáhne po něčem z úplně jiného ranku, asi pro osvěžení). Když se vám newsletter zalíbí, můžete se k němu hned přihlásit – a taky ho ohodnotit hvězdičkami, aby The Sample pro příště zase o fous zpřesnil svůj výběr. Snadné jako facka, že?
⏰ Zpoždění is the new black. Tiago Forte sdílel na Twitteru své „nejlepší rozhodnutí, které v poslední době udělal“. Spočívá v tom, že ke všemu přidává zpoždění – na žádný e-mail neodpovídá dřív než po 48 hodinách (tohle většinou dělám tak nějak automaticky, pardon), žádnou schůzku neplánuje dřív než za týden a žádný projekt nespouští do měsíce. „Tím, že záměrně zpomaluju své pracovní tempo, snižuju úzkost, dopřávám si více času na hlubokou práci a nemusím být neustále on-line. Tím, že jsem se rozhodl nebýt otevřený všem zprávám, schůzkám a příležitostem, vyžadujícím okamžitou reakci, se tempo mých dnů zpomalilo a ubylo naléhavých situací,“ říká.
📝 Máte seznam vatových slov? A mohl bych ho vidět? No, hlavně ho chce vidět Gabka Koščová, která v posledním CopyLetteru píše: „Už roky vím, že bych neměla používat slovní vatu jako ‚prostě‘, ‚jednoduše‘, ‚teda‘, ‚ten‘, ‚ta‘, ‚v podstatě‘, ‚takže‘, ‚fakt‘, ‚totiž‘. Ale stále ji používám. Snažím se tomu vyhýbat, ale v textu to nevidím. Mám vatovou slepotu (negooglete, sama jsem si to tak pojmenovala).“ Mrkněte, jak se s tím poprala. (A přečtěte si i tu část o zpomalení.)
🔄 Lidé rádi spojují lidi mezi sebou. Jsem o tom skálopevně přesvědčen. Když své kamarády požádám o zprostředkování kontaktu s někým, koho znají, málokdy odmítnou. Hmm, když o tom tak přemýšlím, vlastně to nikdy nikdo neodmítl. Na podobném principu funguje strategie, díky které Joe Fier přivádí nové hosty do podcastu The Hustle and Flowchart. Říká jí „Dream 100“ a je docela prostá – vytvoříte si ve sdílené tabulce na Google Disku seznam 100 vysněných lidí, se kterými byste se rádi spojili. Nestačí do ní dát jen jména – důležité je taky vysvětlit, co jste zač, o co jde a jak je možné vás nejlépe kontaktovat. Odkaz na tabulku pak připojte do svého podpisu v Gmailu. Prý to funguje skvěle – každý týden se dva až čtyři lidé snaží Joea propojit s někým ze seznamu. No, a teď už koukněte na tu magickou tabulku.
❌ Ztraceni v emoji. V posledním vydání Zpráv z lesa Filipa Molčana byl odkaz na fajn článek o nedorozuměních, která mohou vzniknout při používání emoji. I když považujeme obrázky za univerzální jazyk, občas vám do konverzace nečekaně hodí vidle. Třeba nemocnice nemusí být vždycky nemocnice a ne všude je otevřená dlaň nevinným gestem.
🔍 Píšete? Sdílejte! V Blogletteru, katalogu obsahových newsletterů, je 76 kousků. Nechybí tam třeba ten váš? Přidejte ho!
♥️ Každý hlas se počítá. Pořád se ještě hlasuje v Křišťálovce. Zbývá posledních pár hodin (hlasování končí v pondělí 1. listopadu), takže jsem vás chtěl na závěr poprosit o hlas pro Češtinu 2.0 v kategorii Zájmových webů. Protože hlasů není nikdy dost a třeba je ten váš ještě volný. Díky! (Nominovány jsou i Newslettery, jenže v kategorii Obsahová inspirace bude o pořadí rozhodovat odborná porota.)